Úrokové sazby

Úrokové sazby (také úrokové míry, pozor - neplést s úrokem), spolu se směnným kurzem měny, patří mezi nejdůležitější nástroje jednotlivých centrálních bank (nebo vlád – to podle toho, jaké poměry panují v  určité zemi), kterými se snaží ovlivnit postavení vlastní ekonomiky. Kurz měny ovlivňuje zahraniční obchod a domácí cenovou hladinu, úrokové sazby jsou pro nás podstatné z toho důvodu, že vyjadřují cenu peněz – udávají vůli lidí peníze kumulovat a spotřebovat později, nebo naopak utrácet dříve a na útratu si půjčovat. Útratou můžeme rozumět buď čistou spotřebu (např. půjčky na dovolenou) nebo investice (hypotéky, podnikatelské úvěry na výstavbu či technologie). Výrazným způsobem tedy ovlivňují poptávku po úvěrech, snahu investovat do jiných produktů než jsou konzervativní spořicí nebo terminované účty.

Otázkou tudíž zůstává, kdo a jak stanovuje jednotlivé úrokové sazby. K tomu si ovšem napřed musíme říci, které sazby vlastně známe. Pokud nám nějaká finanční instituce zveřejní dopředu, jakého výsledku dosáhneme, jedná se o uvedení úrokové sazby. Pokud náš zisk ovšem závisí na vývoji tržních cen (např. u otevřených podílových fondů),  mluvíme o výnosu. Může docházet k záměně těchto dvou názvů, neboť oba se vyjadřují většinou v procentech.

Úrokové sazby mohou být buď fixní (na celou dobu trvání vztahu – depozitum nebo úvěr), nebo plovoucí. Plovoucí sazba v podstatě určuje sazbu na nejbližší období (dle dokumentace většinou od 3 měsíců do 5 let),  na další období bude sazba stanovena v závislosti na vývoji referenční sazby. To znamená, že další období může být úročeno stejně, méně nebo i více, než je úročeno období současné.

Referenční sazbou bývá většinou tzv. PRIBOR. Toto slovo vzniklo z anglického originálu LIBOR (London InterBank offered Rate – sazba, za níž si navzájem půjčovali prostředky komerční banky působící v Anglii; písmena „PR“ nahrazující „L“ značí Prague, protože  pouhé písmeno „P“ na začátku už používá francouzský bankovní systém - Paris). Sazby PRIBOR se stanovují každý pracovní den pro splatnosti: 1 den; 1 a 2 týdny; 1, 2, 3, 6 a 9 měsíců a 1 rok. Pravidla pro stanovení těchto sazeb jsou uvedena ve věstníku ČNB (3/2006z 27.dubna2006)nebo přímo na stránkách ČNB

(http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2006/download/

v_2006_03_20206610.pdf). Důležité je vědět, že tyto sazby závisí na více komerčních bankách (minimálně 4, v současné době zpravidla 11).

Tyto sazby se stanovují bez přímé účasti ČNB. Ta se je snaží ovlivňovat vyhlašováním tzv. Dvoutýdenní reposazby (2T repo). Repo operace jsou v podstatě aukce, jimiž ČNB buď dodává do systému likviditu, nebo ji z něj stahuje. ČNB v případě dodávání likvidity do systému nabízí bankám finanční prostředky, banky pak prodávají ČNB specifické dlužní cenné papíry (většinou státní dluhopisy nebo pokladniční poukázky). Doba operace činí zpravidla 14 dní a obě strany se zavazují, že ve splatnosti ČNB vrátí stejný počet cenných papírů a banka poté vrátí částku zvýšenou o naběhlý úrok. V případě stahování likvidity si protistrany vymění na začátku a na konci role – ČNB jako první cenné papíry prodává, na konci  vrací zpět částku zvýšenou o úrok.

Cílem těchto operací je stabilní vývoj úrokových sazeb v čase, tj. aby nedocházelo k dramatickým výkyvům. Změní-li ČNB  2T repo,  dojde i následně k odpovídající změně referenčních sazeb. Ale v době, kdy se 2T repo nemění, by nemělo docházet k výrazným výkyvům.

 Po posledním snížení (7. 8. 2009) se 2T reposazba pohybuje na úrovni 1,25% za rok, což je historicky nejnižší úroveň, kam zatím klesla. Ovšem sazby na ostatních měnách ukazují, že to nemusí být poslední snížení. Od 2T reposazby se pak odvíjejí další vyhlašované sazby ČNB – diskontní sazba a lombardní sazba. Tyto sazby slouží pouze pro obchody komerčních bank s ČNB a nemají výrazný vliv na obchody klientů s komerčními bankami.

Diskontní sazba je  úroková sazba z diskontního úvěru – tedy z prostředků tvořících přebytečnou likviditu, kterou  mají banky možnost si uložit přes noc u ČNB bez zajištění , když o to požádají 15 minut před uzávěrkou účetního dne v Zúčtovacím centru ČNB. Minimální objem tvoří 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč. Takto uložená depozita jsou úročena diskontní sazbou,  ta proto obvykle představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Touto sazbou tedy ČNB ovlivňuje zprostředkovaně měnovou bázi. Diskontní sazba je v současné době stanovena jako 2T reposazba - 1 procento.

Lombardní sazba je úroková sazba z lombardního úvěru. Tento typ úvěru  poskytuje ČNB komerčním bankám proti zajištění zástavou cenných papírů. Banky si mohou přes noc od ČNB vypůjčit formou repo operace likviditu. Musí však o to požádat nejpozději 25 minut před uzávěrkou účetního dne. Finanční prostředky v rámci tohoto úvěru  se  úročí lombardní sazbou. Lombardní sazba představuje tudíž horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu a je stanovena jako 2T reposazba + 1 procento.

Od těchto základních úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou se odvíjí i úročení komerčních úvěrů. Zvláště citlivé jsou na každý pohyb těchto sazeb hypotéky. Na našich stránkách naleznete nejen aktuální výši úrokových sazeb ČNB, ale i jejich vývoj a vysvětlení základních pojmů. V poslední době (v rámci probíhající krize) však komerční banky nenásledují slepě změny sazeb vyhlašovaných ČNB. Začaly se zabývat více bonitou klientů a obecně rizikovostí úvěrových obchodů.

Ing. Jiří Bělohlávek

poradce SOPHIA FINANCE

telefon: 603 558 647

e-mail: jiri.belohlavek@sophia.cz