Trhy na rozcestí, co bude dál?

Ing. Zdeněk Sluka


Nervozita ovládající akciové trhy je oproti září loňského roku na minimech, analytici se předhánějí ve vyjmenovávání tzv. „green shoots“, neboli pozitivních signálů, že ekonomika je z nejhoršího venku a trhy nadšeně stoupají. Nebo lépe řečeno stoupaly ještě do minulého čtvrtka, kdy mnohým zmrzl úsměv po zveřejnění americké nezaměstnanosti za měsíc květen. Co se týče poměru analytiků, kteří věří, že trhy již níže nepůjdou oproti těm, kteří si myslí, že ceny akcií ještě uvidí nová dna, je dle zběžného odhadu tak 60:40. Pozitivně naladění vypadali i centrální bankéři v USA či EU, i když první týden v červenci opět zazněla negativistická rétorika ze strany americké administrativy, která přiznala, že stav ekonomiky značně přecenila. Naše analytické oddělení je známé tím, že se spíše přiklání k těm kontrariánským čtyřiceti procentům, které věří v další pokles cen akcií. Nicméně naší prací není věštění z koule, ale nastavení Vašich portfolií tak, aby byly co nejlépe zhodnoceny v co možná nejširší škále tržních situací a byly flexibilní v reakcích na náhlé tržní změny. Deník Financial Times zveřejnil 4 scénáře možného dalšího vývoje světové ekonomiky a článek by měl přiblížit, jak jsou naše portfolia na dané situace připravena. (Pod pojmem portfolio je v článku myšleno portfolio Vyvážené.)

Scénář 1.: Postupný růst, inflace, nízké sazby

V této situaci by došlo k určitému období stabilizace, které by již mělo nyní být ve své pokročilé fázi a následnému mírnému ekonomickému růstu. Tento růst by byl s největší pravděpodobností doprovázen vyšší inflací, která by byla podporována udržováním nízkých úrokových sazeb, které nemohou být zvýšeny proto, aby nedošlo k umrtvení ekonomického růstu. Celý scénář bude velice citlivý na jednotlivé kroky, které centrální banky budou muset podstoupit a především pak jejich načasování. Obzvláště problém inflace je totiž strašákem, zatím se jej však centrální banky snaží ignorovat. Zvyšování sazeb by přišlo dříve asi v USA, proto v našich portfoliích naleznete minimum dluhopisů denominovaných v USD a s americkým domicilem, naopak se soustřeďujeme na české a evropské dluhopisy, kde zvyšování sazeb ve větší míře čekáme s dostatečným odkladem. Na inflaci jsou pak portfolia připravena především díky zemědělským a energetickým komoditám a drahým kovům, nicméně i některé akcie by měly, obzvláště pak v situaci hyperinflace, nabírat na své nominální (nikoli však reálné) hodnotě. Vzhledem k tomu, že v této chvíli alokujeme akcie do portfolií v naprosto minimálním množství, by v případě scénáře 1 došlo k postupnému dokupování akciových instrumentů.

Scénář 2.: Obnova ve tvaru V, nečekaně prudký nárůst

Na trhu nalezneme ekonomy a analytiky, kteří tvrdí, že po tak prudkém propadu, jaký jsme zažili v roce 2008, musí automaticky přijít prudký nárůst, který by formoval na grafu velké písmeno V. To je scénář, který je spíše nepravděpodobný a nachytal by jak investory, tak centrální bankéře takzvaně „na holičkách“.  Nedostatečná reakce v podobě zvýšení úrokových sazeb by znamenala přechod do prudce inflační ekonomiky, čímž by byly vyhnány vzhůru ceny komodit a z prudkého růstu ekonomiky by samozřejmě těžily i akcie, a to nejspíše zásadně. Je možné, že nástup do tohoto trendu bychom nestihli reflektovat v našich portfoliích v plné míře a část zisků by nám tak utekla, nicméně, jak jsme již naznačili, tento scénář je nepravděpodobný a nadměrná alokace prostředků do akcií by v tuto chvíli byla na úkor ohromného rizika dalších propadů.

Scénář 3.: Zpět do hlubin, deflace, pokračující recese

Pesimistický scénář mluvící o dalších propadech na trzích sice nemá většinovou podporu, nicméně mnohé indikátory naznačují, že jej nelze ani zdaleka zamítnout, spíše naopak je nutné s ním počítat jako s reálnou hrozbou. Současný vzestup byl ve velké míře tažen doplňování zásob firem a především čínskými nákupy komodit, jejichž rostoucí ceny povzbudily investory doufající v rychlou obnovu. Jenomže nyní nastává zásadní problém co dál, když už jsou sklady plné. Spotřebitel je na tom totiž v podstatě hůře než před půlrokem a rostoucí nezaměstnanost tomu příliš nepomáhá, což bude opět tlačit ceny finálních výrobků dolů, vytvařejíc druhou vlnu deflační spirály, což znamená, že při poklesech cen a nižším prodeji mají firmy nižší výdělky, které vyústí v další propouštění, nižší spotřební sílu atd. stále dokola. S tím samozřejmě souvisejí hlubší deficity státních rozpočtů, tedy rostoucí náklady na financování dluhu, jinými slovy se zvýši výnosy státních dluhopisů. Očekávat se tak dá další oslabování dolaru. V pokračující recesi však nelze čekat nijak zásadní úspěch jak akcií, tak komodit, i když ty by mohl „zachránit“ padající dolar. Zřejmá v této situaci bude aktivita na obchodech se zlatem. Zlato by se po znehodnocení státních dluhopisů mělo stát bezpečným aktivem číslo jedna a jeho cena tak prudce vzrůst (Citigroup, UBS a Goldman Sachs předvídají cenu zlata v pásmu 1500-2000 USD za unci, dnešní cena je cca 900 USD). Zlato či stříbro tvoří v současné chvíli v portfoliu bezmála 13-18% všech aktiv, portfolia budou z růstu cen drahých kovů profitovat.

Scénář 4.: Nejhorší varianta, stagflace

Poslední scénář je pravděpodobně nejhorší variantou, a to kombinace stagnující ekonomiky a inflace. Opět bude hodně záležet na tom, jak situaci přijmou centrální banky. Ale zvýšená inflace bude problémem především pro Evropskou centrální banku (ECB), která již loni dala najevo jasnou nechuť v povolování jakékoli inflace v ekonomice. Chování jednotlivých instrumentů je v této situaci velice obtížné předvídat, komodity těžící z inflace mohou být tlačeny dolů stagnující ekonomikou, akcie pravděpodobně zůstanou v bočním trendu a případné zvyšování sazeb jako boj proti inflaci by znamenalo padající ceny dluhopisů. Opět se však dá čekat přesun investorů do jistících aktiv jako drahé kovy.

Samozřejmě je nutno podotknout, že portfolia nejsou statickými entitami a našim cílem je rychlá alokace do patřičných aktiv dle jednoho ze scénářů či jeho modifikací.

 

Jan Mynář

investiční analytik senior

telefon: 602 666 698

e-mail: jan.mynar@sophia.cz