Svítá na lepší časy?

Rok 2008 se do kroniky finančních trhů zapsal černým písmem. Kromě toho, že výrazně otřásl peněženkami většiny investorů, rovněž pochroumal všeobecnou důvěru ve finanční trhy. Finanční bubliny, ekonomické cykly a krize jako takové však nejsou ničím neobvyklým a jsou zde s námi od nepaměti. Je jasné, že každý z nás svým způsobem je či bude ovlivněn současnou ekonomickou situací, nicméně krize je třeba vnímat jako příležitosti k vymazání předchozích ztrát a samozřejmě i vytvoření určitého bohatství.

Analytici se předhánějí v ekonomických prognózách a katastrofické scénáře se jako na běžícím páse střídají s těmi optimističtějšími. Čemu však věřit? My si v žádném případě nechceme hrát na věštce a prognostiky budoucích událostí, neboť si myslíme, a historie nás v tom podporuje, že tržní události v žádném případě odhadovat nelze. Dáváme přednost logickému náhledu na věc a vyhledávání tržních příležitostí, které nám poskytují dostatečný bezpečnostní polštář pro případ, že dojde k nečekaným zvratům.  Nejeden investor měl v době krize možnost otestovat si svůj investiční profil a vztah k riziku. Vzhledem k posledním událostem preferujeme spíše méně rizikovou formu investování. V době vysokých růstů a pohádkových zisků se může stát, že investoři zapomínají na svůj rizikový profil a dochází tak k nežádoucím změnám ve vnímání rizik. Tomu se chceme do budoucna vyhnout. Není tedy od věci prokonzultovat se svým poradcem vývoj a vnímání současného dění na trzích.

Co se týče samotné recese, tak makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost, maloobchodní tržby nebo data z trhu nemovitostí ukazují, že ekonomiky, a to především ty západní, čekají krušné časy. Východní ekonomiky pociťují krizi s drobným zpožděním, o to delší však bude rekonvalescence. Kapku naděje vyvolávají různé stimulační balíčky, které se vyrojily jako houby po dešti, především po vzoru Američanů, kteří se snaží implementovat již asi čtvrtý stimulus v řadě, zatím bez větších úspěchů. Jejich finální efekt je značně nejistý a v mnoha případech mohou nadělat více škody než užitku. Nicméně staré burzovní pravidlo praví, že akcie předbíhají ekonomický cyklus o několik měsíců, dluhopisy ještě dříve. To znamená, že doba na nákup některých tříd aktiv již může být tady, avšak mnohem více než kdy jindy je potřeba pečlivě volit rozložení portfolia.

Obě hlavní třídy aktiv, tedy dluhopisy a akcie, skýtají množství levných a zajímavých sektorů a titulů, jejichž ceny byly ve velké míře sraženy spíše sentimentem než skutečným propadem zisků a jiných fundamentů. U dluhopisů vidíme příležitosti v korporátním sektoru a to jak dluhopisů s vysokým kreditním ratingem, tak u dluhopisů s ratingem nižším. Obzvláště tyto jsou vysoce podhodnoceny a soudě dle jejich cen investoři zřejmě předpokládají, že v příštím roce by mělo zkrachovat asi 40 % amerických podniků. To je však nepředstavitelné; ani ve 30. letech minulého století zdaleka nezkrachovalo tolik firem.

Další příležitost vidíme v dluhopisech některých evropských zemí, které se potýkají s fiskálními problémy, nicméně jejich krach je nepravděpodobný - už jen kvůli dopadům na celou měnovou unii, která by se snažila skrze IMF (Mezinárodní měnový fond) nebo jinou instituci krachujícímu státu pomoci. Naopak za nevhodné v tuto chvíli považujeme větší alokaci financí do dluhopisů zemí jako Německo nebo USA. Tyto dluhopisy mají minimální výnos a jsou výrazně nadhodnocené.

Největší otazník visí nad akciemi. Ty jsou všeobecně považovány za levné, některé sektory se pohybují na svých dvacetiletých minimech (což je při zohlednění inflace téměř nepředstavitelný propad) a dokonce i velké společnosti s dlouholetou tradicí se dají pořídit za pakatel. Nedá se však odhadnout, zda nebudou dále zlevňovat. Je velice pravděpodobné, že trhy otestují svá dna z listopadu loňského roku a právě tuto situaci vnímáme jako vhodnou nákupní příležitost; už jen proto, že nákup na lokálních minimech by měl vytvořit dostatečnou rezervu, kdyby před růstem akcií mělo dojít ještě k dalším poklesům. Akcie, které mají vysokou vnitřní hodnotu, ale aktuálně je pokládáme za podhodnocené, jsou nyní zejména firmy vyrábějící spotřebitelské zboží, konglomeráty a farmaceutické společnosti. Společnosti z výše jmenovaných sektorů mají totiž vesměs zajištěn odbyt i v recesích a jejich akcie jsou tak dobré k dlouhodobější držbě. Opomenout bychom neměli ani technologické firmy, které se obchodují za velice nízké částky; zde je však pravděpodobná další volatilita s oznámením další vlny klesajících zisků.

Pak jsou zde sektory, které se obchodují doslova za pár korun, nicméně jejich budoucnost je značně nejistá. Je možné, že mnoho firem těchto sektorů může zkrachovat a jejich akcie bude nadále provázet ohromná rozkolísanost. Tyto akcie vnímáme jako silně spekulativní se špatně identifikovatelnou vnitřní hodnotou (závisející především na ocenění množství neprůhledných derivátových instrumentů) a v tuto chvíli se hodláme těmto sektorům vyhnout. Jde především o bankovnictví a reality. Výhledově stojí za zvážení i některé konkrétní země, které díky svým specifikům mohou předběhnout konkurenci. O těchto zemích, mezi které zařazujeme například i Čínu, však můžeme uvažovat až ve chvíli, kdy budou jasné impulsy, že se ekonomika zlepšuje.

Zlato a stříbro jsou pro nadcházející období dobrým uchovatelem hodnoty a vhodnou pojistkou pro případ, že by se do výraznějších problémů dostaly některé z měn, ať už dolar nebo euro. Toto riziko je přitom vyšší s rostoucí zadlužeností jednotlivých zemí a jejich klesajícím kreditním ratingem, především v Eurozóně.

Samozřejmě jsme si vědomi, že další příležitosti vyvstanou i v budoucnosti, především v sektorech, které se v průběhu roku vyčistí. Zdravější firmy zůstanou a o to větší růst pak zaznamenají, proto by část portfolia měla být držena v likvidních prostředcích připravených k nákupu. Budeme sledovat hlavně další výrazné neopodstatněné propady sentimentu a kurzů, neboť jak praví staré přísloví, noc je nejtemnější před rozbřeskem.

Kromě tržních záležitostí pro nadcházející období vyvstává i problém měnového rizika, které je se silně kolísající a relativně slabou korunou vyšší než jindy. Proto považujeme za nezbytné zajišťovat aktiva v cizích měnách pomocí běžně dostupných instrumentů. S dalšími dotazy týkající se zajištění se obraťte na naše poradce nebo investiční oddělení na emailu sophia@sophia.cz. Česká koruna, která se nyní pohybuje okolo hranice 29 Kč za Euro, by měla konvergovat spíše směrem ke kurzu 25 korun na euro, což představuje pro portfolia riziko okolo 14 %. To již není zanedbatelné a zajištění se vyplatí.

Pravidelné analýzy trhu a nepřetržitá evaluace nových informací nám pomohou pružně reagovat na již tak dynamické trhy. O novinkách budeme informovat a zároveň Vám v brzké době představíme sérii nových investičních produktů, které budou nastaveny především tak, aby dokázaly v současné situaci co nejlépe zhodnotit Váš majetek.

Jan Mynář