První a druhý kvartál letošního roku je ideální k investování

radí Martin Fuchs, ředitel Wealth Management banky HSBC, s odvoláním na odhady analytiků a historické zkušenosti s vývojem finančních trhů.

Současná neveselá situace odstartovala hypoteční krizí a následnými krachy bank. Jak se vůbec mohlo stát, že k tomu došlo v takovém rozsahu?

Ten hlavní problém spočíval v tom, že dluhy amerického hypotečního trhu se sekuritizovaly a ve formě cenných papírů se rozprodaly po celém světě. Riziko těchto balíků nebylo dostatečně oceněno a v důsledku následného velmi výrazného poklesu cen nemovitostí ve Spojených státech to způsobilo silné ztráty bank po celém světě.

Na povrch vyplouvají stále další finanční skandály. Myslíte, že tato vlna krachů bude nadále pokračovat?

Platí pořekadlo, že když se něco nedaří, tak se nedaří už vůbec nic. Finanční krize, která následovala po propadu amerického hypotečního trhu, zapříčinila obrovskou vzájemnou nedůvěru mezi bankami, které si přestaly půjčovat. Tím vznikl další problém, protože firmy či finanční instituce, které byly v tu chvíli kapitálově slabší, se nemohly dostat k penězům. Tím se dostaly do existenčních problémů a potřebovaly pomoc státu.

Očekáváte, že krize postihne ještě další subjekty?

Myslím, že hlavní vlna, která zasáhla finanční sektor, už proběhla. V tuto chvíli dochází k pročišťování portfolií řady finančních institucí a problémem už není ani tak finanční sektor, jako celkový dopad na ekonomiku. To, že si finanční instituce přestaly půjčovat a obavy, které zavládly mezi spotřebiteli a investory, způsobují, že ekonomiky zpomalují a některé se dostávají do recese. Už to není o potížích finančního sektoru, ale o klasické fázi hospodářského cyklu, kdy v ekonomice po mimořádně silném růstu dochází k ozdravnému procesu. Trhy se očišťují. Silné firmy zůstanou a budou fungovat dál, zatímco ty slabší skončí.

Dá se tedy říct, že krize má kromě očividně negativních i pozitivní stránky?

Určitě. Recese nebo zpomalení ekonomiky je přirozený proces. Je to součást hospodářského cyklu, která je důležitá a ozdravná. Podobně jako v přírodě přežijí jen ti nejsilnější. Řada firem, které nemají stabilní základy a cashflow, ukončí v období zpomalení ekonomiky svou činnost.

Vlády ve snaze zmírnit dopady krize nalívají peníze i do společností, kterým hrozí krach a tím kromě negativních omezují i ty ozdravné dopady krize.

To není nic nového. Státní zásahy do ekonomik v období recesí můžeme sledovat po celé 20. století. Není to nic překotného. Jde spíš o to, zda si myslíte, že je to tak správné.

Co si myslíte Vy?

Oba dva názory mají hlavu a patu a jsou na to zaměřeny jednotlivé ekonomické školy, které tyto státní zásahy do ekonomiky podporují anebo jsou striktně proti nim.

Další metodou používanou k oživení ekonomiky je snižování úrokových sazeb. Americká centrální banka snížila sazbu dokonce až na nulu. Co tomu říkáte?

Je to standardní nástroj, kterým se centrální banky snaží omezit zpomalování ekonomiky tím, že zlevňují peníze a snaží se podpořit poskytování úvěrů.

Mají vlády nějaké další možnosti, které mohou podniknout k oživení ekonomiky?

Vlády mají k dispozici celou řadu fiskálních nástrojů, kterými mohou podpořit ekonomický růst v dobách ekonomických zpomalení. Vedle toho jim mohou pomoci centrální banky svými monetárními nástroji. V následujících měsících bude zajímavé sledovat, jak s těmito nástroji vlády a centrální banky naloží.

Ke kterým krokům tedy může ještě dojít?

Snižování daní, zvyšování výdajů, další snižování úrokových sazeb, přímá podpora ekonomických sektorů, státní zásahy. Těch nástrojů je celá řada. Uvidíme, na které nakonec dojde. V oblasti finančního sektoru jde v tuto chvíli primárně o snižování úrokových sazeb a majetkové vstupy do vybraných finančních institucí.

Kromě případů, kdy se finanční instituce dostaly do problémů vlivem špatného hospodaření, se objevil i skandál okolo Bernarda Madoffa, který byl obviněn ze zpronevěry 50 miliard dolarů. Jak k tomu mohlo dojít?

Tohle šokovalo snad všechny lidi na finančním trhu. Byl to velmi renomovaný finančník, jehož firma spravovala ohromné množství peněz a to ne krátkodobě, ale desítky let. Na finančních trzích se stává, že se čas od času objeví někdo, kdo se pokusí o finanční podvod. Ale to, že se někdo pokusí o podvod v takovém rozměru a bude mu to vycházet tolik let, je důkazem selhání nejenom trhu ale i jeho regulace, která, zdá se, nefungovala tak, jak by společnost očekávala, že fungovat bude.

Bude se teď i vinou krize regulace zpřísňovat?

To je velmi pravděpodobné. Když se podíváte do historie, tak jakmile se objeví problémy na finančních trzích, státy reagují tím, že zpřísní regulaci. Následně se situace uklidní, načež si firmy a společnost začnou stěžovat, že kvůli přílišné regulaci se trh nemůže rozvíjet, takže se regulace opět uvolní. Celé umění regulace je o nalezení té správné míry, při které chráníte drobného spotřebitele a zároveň netlumíte podnikání. Nyní se nacházíme ve fázi, kdy se regulace výrazně zpřísní.

Co byste poradil člověku, který má momentálně volné finanční prostředky? Kam by je měl investovat?

Dnes už snad každý finanční poradce ví, že má poradit klientovi, aby investoval do vyváženého portfolia, které je sestaveno v závislosti na očekávání klienta a podle toho bude více konzervativní nebo dynamické. Momentálně klienti příliš neinvestují, protože jsou ovlivněni krátkodobou nízkou výkonností akciových, ale třeba i nemovitostních a komoditních trhů. Přitom nám historie ukazuje, že právě v těchto dobách je správné investovat. Dokonce jsou prokázány souvislosti mezi vývojem ekonomiky a akciových trhů. Jednou z věcí, která na vyspělých trzích funguje, je růst akciových trhů zpravidla šest měsíců před momentem, kdy se samotná ekonomika odrazí od svého dna. Když vyjdeme z předpokladu většiny analytiků, že ekonomiky by se měly dotknout dna v druhé polovině letošního roku, vyjde nám, že první, případně druhý kvartál letošního roku je ideální k investování.

Jak byste sestavil typickému českému klientovi investiční portfolio?

Poměr mezi konzervativními a dynamickými složkami portfolia záleží na očekávání klienta. Zaměřím-li se na dynamickou složku portfolia a uvážím to, jak se trhy vyvíjí v dobách velkých korekcí, tak je vidět, že nejprve začínají růst ty vyspělé části akciových trhů. Lze tedy očekávat, že nejprve začnou růst akcie velkých firem působících na západních trzích a následně se důvěra investorů bude vracet i do rozvíjejících se trhů. V portfoliu by tedy měly být zastoupeny nějaké renomované, kvalitně řízené fondy, zaměřující se na západní Evropu a severní Ameriku. Doplňkem potom mohou být fondy zaměřující se na investice do rozvíjejících se trhů.

Martin Fuchs je ředitelem Wealth Management banky HSBC.  Dříve působil ve finanční skupině Commerzbank a jako burzovní komisař Komise pro cenné papíry. Patří mezi zakladatele Asociace pro kapitálový trh. Zajímají ho finanční trhy a makroekomická témata.