Příjmy v době nemoci v roce 2009

Zákonodárce nám pro rok 2009 připravil v oblasti dávek zaměstnanců v době nemoci úplně nový koncept, jehož smyslem se zdá být hlavně přenesení části úhrad takových dávek a kontrola nemocných na zaměstnavatele. Druhým zřetelným důvodem se zdá být postupné odbourávání zlozvyku „nemocných“ na krátkou dobu. Jak to tedy ve skutečnosti vypadá?

Vše, co potřebujeme vědět o výši nemocenských dávek a co není obsahem tohoto článku, najdeme od ledna v novém zákoně o nemocenském pojištění (Zákon č. 187/2006 Sb.), který zahrnuje zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Tento zákon, který byl přijat již v roce 2006, sjednocuje podmínky nemocenského pojištění i pro příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Vězeňské služby apod. V naprosté většině případů není zapotřebí, tak jako dosud, hledat v několika různých předpisech, zákonech nebo vyhláškách, ale vše najdeme na jednom místě, např. zde:        http://business.center.cz/business/pravo/zakony/nemocenske-pojisteni/ nebo ještě lépe na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení - http://www.cssz.cz a Ministerstva práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz .

Co zůstalo nezměněno? V případě, že se cítíte nemocní, navštívíte lékaře, který posoudí Váš zdravotní stav. Pokud dospěje k názoru, že máte zůstat doma, vystaví Vám neschopenku a Vám zbývá tento papír doručit zaměstnavateli. Dál už je všechno jinak.

Peníze za prvních 14 dní nemoci dostanete, tak jako dosud, společně s výplatou mzdy od zaměstnavatele. Jedná se o tzv. náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, jejíž výše se řídí Zákoníkem práce a vychází z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Pokud bude Vaše nemoc delší, nemocenské dávky od 15. dne neschopnosti budete dostávat přímo na Váš účet (mimo výplaty mzdy od zaměstnavatele) od okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).

Aby to nebylo tak úplně jednoduché, náhradu mzdy od zaměstnavatele dostanete pouze za skutečně zameškané pracovní dny (směny) na základě výpočtu podle tzv. průměrného hodinového výdělku (dále jen PHV). Nemocenské dávky dostanete za kalendářní dny pracovní neschopnosti na základě výpočtu podle tzv. denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ). U obou veličin se však pro konečné výpočty používají jejich redukované hodnoty (RHV a RVZ). A nyní už pojďme ke skutečným číslům.

1. – 3. den neschopnosti – nedostanete vůbec nic. To však neznamená, že Vás zaměstnavatel v této době nemůže kontrolovat. Výjimkou je náhrada za nařízenou karanténu. V takovém případě Vám náleží 25 % RHV. Některé firmy přesto nenechají zaměstnance bez peněz ani na začátku nemoci. Mezi zaměstnanecké výhody mohou zařadit třeba proplácení prvních tří dnů nemoci nebo dorovnání náhrady mzdy až do výše normálního výdělku. Stále více firem také umožňuje zaměstnancům vzít si například dva dny placeného volna na včasné vyléčení nemoci, a předejít tak delší absenci či rozšíření nákazy mezi kolegy ve společných kancelářích či dílnách.

4. – 14. den neschopnosti – dostanete 60 % RHV za skutečně zameškané hodiny. Jak takový RHV získáte? Průměrný hodinový výdělek (dále jen PHV) je hrubý příjem dělený odpracovanou dobou za tzv. rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Redukce PHV pak závisí na jeho výši podobně, jako tomu bylo v případě různých daňových pásem před rokem 2008 (viz tabulka).

Z takto spočítaného RHV dostanete jako náhradu mzdy 60 %.

Pro skutečné nemocenské dávky ze sociálního pojištění, které budete dostávat od 15. dne pracovní neschopnosti, pak budete pracovat s DVZ, respektive jeho redukovanou podobou. DVZ je pro ty, kteří plně věří zaměstnavateli, uveden na výplatní pásce a používá se jako základ například pro výpočet mzdy za dovolenou. Ti, kteří chtějí mít jasno, ho dostanou tak, že započitatelné příjmy v rozhodném období (zpravidla rok) vydělí počtem dní v tomto roce. Redukce je rozdělena stejně jako u PHV na 4 pásma – viz. tabulka.

Z takto vypočítaných redukovaných denních základů pak obdržíte za:

15. – 30. den neschopnosti          – 60 % z RVZ za každý kalendářní den.

31. – 60. den neschopnosti          – 66 % z RVZ za každý kalendářní den.

po 61. dnu neschopnosti             – 72 % z RVZ za každý kalendářní den.

Snadno tedy dojdeme k výsledku, že nejvyšší nemocenská měsíční dávka, kterou může zaměstnanec dostat, bude 28 927 Kč v případě třetího a dalšího měsíce nemoci; samozřejmě za předpokladu, že jeho hrubá mzda převyšuje 72 000 Kč. Oproti loňskému stavu se jedná o výrazné navýšení.

Na zaměstnavatelích bude ležet odpovědnost kontroly, jestli nemocní opravdu dodržují předepsaný léčebný režim. Při zjištění závažného porušení povinnosti zaměstnance zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě, které uvedl lékaři jako místo pobytu, či dodržování doby vycházek, může firma náhradu mzdy snížit nebo ji za celých čtrnáct dnů nevyplatit vůbec.

Veškeré příjmy mohou být redukovány až na 50 % v případě, že si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost v opilosti, účastí ve rvačce nebo při páchání trestného činu.

Za všechny takto popsané změny dochází i ke změnám v placení sociálního pojištění (které zahrnuje nemocenské pojištění – pozor neplést si se zdravotním pojištěním). Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance o jeden procentní bod méně (25 %). To ovlivní drobným způsobem i superhrubou mzdu. Navíc zaměstnanec bude mít odvody za sociální pojištění nižší o jeden a půl procentního bodu (6,5 % místo 8 %).

OSVČ to budou mít výrazně jednodušší v tom, že si nemocenské pojištění vlastně nemusí platit vůbec. V takovém případě nedostanou nikdy nic. V případě, že si nemocenské pojištění platit budou, nedostanou nic během prvních čtrnácti dnů. Pojistné se jim proto snižuje ze 4,4 % na 1,4 %.

Závěrem lze říci, že pravděpodobně skutečně dojde ke snížení zameškaných pracovních dní, neboť za krátkodobou absenci v pracovním procesu nedostane nemocný vůbec nic. Na druhou stranu pracující z vyšších příjmových skupin nebudou odkázáni na almužnu a nemocenské pojištění se stane skutečným pojištěním, které nebude nutno doplňovat pojištěním denních dávek v pracovní neschopnosti u komerčních pojišťoven.   

Ing. Jiří Bělohlávek

investiční a úvěrový poradce

e-mail: jiri.belohlavek@sophia.cz

telefon: 603 558 647