NEJVĚTŠÍ NEPŘÍTEL PENĚZ

Filmoví producenti si dobře uvědomují skutečnost, že pokud chtějí zaujmout a vytvořit kasovní trhák, musí se film dotýkat dvou základních lidských pudů – pudu sebezáchovy (nemusí jít přímo o násilí) a pudu rozmnožovacího (jen málo filmů neobsahuje sexuální scény). Rozpracování tématu, kde jsou zakomponovány prvky dotýkající se obou pudů, zajistí vzbuzení intenzivních emocí, které diváci filmů prožívají spolu s hrdiny, ale s bezpečným, a tím pádem příjemným odstupem. A o to přece u filmu jde.

Proč jsou tyto pudy pro nás tak důležité a proč generují velmi silné emoce? Výše zmíněným pudům vděčíme za svou existenci. Díky jednomu z nich dochází k reprodukci, druhý  zajišťuje vyhýbání se situacím neodvratně vedoucím ke konci existence jedince. Oba pudy poté generují emoce, které jsou často schopny v důsledku své intenzity „vypnout“ rozumovou složku osobnosti, a člověk poté ztrácí schopnost používat inteligenci a soudnost. Emocím tedy na jedné straně vděčíme za svou existenci, staly se součástí našeho bytí daleko dříve, než se u nás vyvinula inteligence a vědomí, tedy i schopnost sebereflexe, na druhé straně nám však emoce mohou velmi účinně bránit v používání rozumu a inteligence a mohou tak být kontraproduktivní, protože vycházejí z vývojově starších center mozku.

Pojďme nyní k penězům, našemu ústřednímu tématu. Peníze, přesněji měnové jednotky, jsou dnes měřítkem majetku. Jsou sestavovány žebříčky nejbohatších lidí planety (např. Forbes), které udávají velikost majetku v peněžních jednotkách, aktuálně v amerických dolarech. Tyto žebříčky jsou velmi populární, naprostá většina médií neopomene jejich zveřejnění.

Majetek se nejen dotýká rozmnožovacího pudu – majetný muž bude vždy v průměru pro ženy přitažlivější než nemajetný (zabezpečení ženy během starání se o děti, zabezpečení potomstva),  ale majetek dává i větší možnosti k ukojování potřeb všeho druhu, a tím pádem je spojen s představou příjemných emocí. Majetek je ovšem na druhé straně spojen i s emocemi negativními – strachem ze ztráty. Strach pak opět může vést i k blokaci rozumových úvah.

Emoce spojené s majetkem (penězi) jsou aktuální u každého z nás. Za peníze si můžeme pořídit kladné emoce v důsledku uspokojení potřeby, v případě ztráty peníze generují emoce záporné. Zde tedy působí na naše vývojově „stará“ mozková centra. Peníze - to je také matematika. Nejen sčítání, násobení a umocňování, ale také pravděpodobnost a statistika, v případě derivátů dokonce diferenciální počet.  Jak ale prosadit úlohu rozumu, aby nedošlo k jeho přebití emocemi? Rozum potřebuje pro vyhodnocení vstupy – data. Výsledkem by měl být úsudek, který za prvé kvalifikuje a kvantifikuje potřeby, ty je nebo bude nutné uspokojovat s pomocí čeho jiného než peněz, za druhé způsoby nebo cesty k nashromáždění dostatečného množství peněz.

Při shromažďování peněz nám opět podrážejí nohy emoce, zpravidla záporné. Ztrátu nebo dokonce jen riziko ztráty naprostá většina z nás neumí přijmout s nadhledem. Záporné emoce se vytrvale snaží destruovat logické myšlení a vytváření optimálních logických rozhodnutí. Lidé poté přijímají taková rozhodnutí, která dle nich samotných nebudou generovat další záporné emoce (ze ztráty). Ovšem neuvědomují si přitom, že mechanismy tvoření emocí pracují s okamžitým vnímáním nebezpečí s cílem vyvolat okamžitou reakci. Záporné emoce strachu, které měly původně vést v případě nebezpečí k obraně, útoku nebo útěku, jsou adekvátní reakcí na krátkodobé nebezpečí. Tvorba majetku, investičního portfolia je ovšem záležitostí dlouhodobou, kde se občasnými poklesy počítá.

Dlouhodobé cíle jsou výsledkem naší inteligence. Emoce, pokud jim nepřiměřeně podléháme, jsou pro naše dlouhodobé rozumem vytvořené plány destruktivní. Jak ale zajistit, aby rozumová složka nebyla udupávaná neustálými emocemi?

V behaviorálních financích byla definována kategorie tzv. duševních účtů*. V podstatě se jedná o vytváření účtů naší psychikou, např. účet pro nákup dárků, účet pro peníze na dovolené, účet peněz zděděných, vyhraných apod. Zajímavou vlastností duševních účtů je skutečnost, že stejných 1000 CZK na různých duševních účtech má různou hodnotu. Nevěříte? Představte si výhru  1000 CZK v loterii nebo dar 1000 CZK od vaší babičky, která je ušetřila z důchodu. 99 % lidí vyhraných 1000 CZK rychle utratí, třeba za dobrý oběd, ale 1000 CZK darovaných od babičky uloží na spořicí účet a jejich utracení za dobré víno bude brát málem jako rouhání. Proč se ke stejné tisícovce lidé staví rozdílně? Protože 1000 CZK člověk ukládá na různé duševní účty, kde 1000 CZK má různou hodnotu, navzdory jakékoli logice. Vždyť každé dítě na základní škole odpoví, že 1000 CZK = 1000 CZK. Mimochodem neuvědomění si takového jednání s penězi nás také stojí velmi mnoho, za celý život může jít i o milióny korun.

Ale vraťme se zpět k pozitivní stránce duševních účtů. Jejich existence nám umožní významně redukovat nežádoucí, rozum podrážející, záporné emoce ze ztrát, ke kterým nutně dochází při investování. Vytvoření duševního účtu investic na základě rozumové úvahy, kde nedáme penězům velkou mentální hodnotu (tedy okamžitou), nám umožní využít dlouhodobého potenciálu investic, ten nemáme nikde jinde v dispozici. Ovšem vytvoření takového dlouhodobého duševního účtu bez účtu rezerv, kde máme deponovány prostředky pro nenadálé události (duševní účet peněz jistoty) je velmi nerozumné. Navíc je tento účet bezpečí nutné doplnit pojištěním, protože rizika v životě jsou zpravidla vyšší, než kolik jsme schopni deponovat na účtu bezpečí.

Nyní stojíme před problémem kolik peněz kam dát. Kolik na investice, kolik do likvidních rezerv (na účet bezpečí), jak a na kolik se pojistit. Ale to už hovoříme o nám dobře známém  finančním plánu. Plánování je činností dlouhodobou, je výsledkem našich rozumových úvah. Vědomí existence finančního plánu nás uklidní v případě útoku emocí.

Dobře vytvořený finanční plán představuje ve své podstatě ovládnutí emocí rozumem v oblasti osobních financí. Nedělejme si iluze, že jsme schopni dobře ovládat své emoce. Tato nepokora se nevyplatila mnoha lidem. Raději spoléhejme na jistotu dobře sestaveného finančního plánu. A nezapomínejme – kvalita nikdy nebyla zadarmo. I to nám říká rozum, když už ne zkušenosti. 

*) Pojmy „duševní účty“, „duševní účetnictví“ zavedl a rozvinul prof. Richard H. Thaler, University of Chicago.

Ing. Jiří Hlisnikovský