Končí legrace

 

Několikrát jsem se zde vyjadřoval k demografickému problému České republiky, naposledy http://www.sophia.cz/Penze_penze_penze/. Z jakého důvodu je problematika demografického vývoje tak důležitá pro občany tohoto státu a finanční poradce?

Ze zpráv tzv. Bezděkovy komise (např. web Ministerstva práce a sociálních věcí:    http://www.mpsv.cz/cs/2228) vyplývá neudržitelnost současného systému zabezpečování a financování důchodů, a to nejen starobních, ale i např. invalidních. Klíčovým se ukazuje zejména očekávaný demografický vývoj vycházející zejména ze současné porodnosti. Samotná Bezděkova komise vychází ze dvou prognóz, z nichž prognóza ČSÚ je mírně pesimističtější.

Jak vypadala čísla ke konci roku 2008 dle ČSÚ:

 

vybraný typ důchodu

počet vyplácených důchodů

průměrná měsíční výše důchodu

% z prům. hr. Mzdy (23 144 CZK)

objem důchodů (mld. CZK)

celkem

2 754 011

9 424

41%

25,95

starobní

2 049 530

9 968

43%

20,43

plný invalidní

377 727

9 499

41%

3,59

sirotčí

47 754

4 989

22%

0,24

Celkový počet důchodů dosáhl necelých 2,8 mil. Pokud jde o nejčetnější druh vypláceného důchodu, resp. důchodce, počet důchodců pobírající starobní důchod přesáhl 2 mil. Což je zhruba 20% populace v České republice. Významnou položku tvoří i lidé trvale neschopní práce v předdůchodovém věku - plní invalidé, těch bylo  evidováno  již téměř 380 tis., tedy zhruba 3,6% z populace v ČR.

Dnes jsou tyto důchody financovány tzv. průběžným systémem, tzn., že ekonomicky aktivní občané ČR odvádějí finanční prostředky do sociálního systému úměrně ze svého příjmu a tyto prostředky jsou obratem vypláceny důchodcům. Zavedení tohoto systému je připisováno německému kancléři Otto von Bismarckovi.

Před příchodem současné krize existovala v ČR přibližná rovnováha mezi příjmy a výdaji na důchody. Z podstaty fungování dnešního systému výplat důchodů je zřejmé, že možnosti důchodového systému jsou zejména závislé na poměru počtu ekonomicky činných lidí k počtu občanů pobírajících kteroukoli formu důchodu.

Z predikce demografického vývoje, která byla použita Bezděkovou komisí - vychází z údajů ČSÚ,vyplývá následující – viz graf:

 

Člověkem v ekonomicky aktivním věku byl myšlen člověk ve věku 20 – 65 let. Na první pohled je patrný velmi nepříznivý vývoj poměru počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku a počtu obyvatel ve věku, kdy mají podle současné legislativy nárok na důchod. Predikce pro rok 2010 je na hranici rovnováhy, pokračování současného systému by vedlo ke kolapsu důchodového systému z důvodu nemožnosti financovat důchody za současného poměru 40% z hrubé mzdy a současné výše odvodů do systému.

Proto návrhy reforem počítají s tzv. třípilířovým systémem, kde budou kombinovány tyto pilíře: průběžné financování, financování z naspořených prostředků samotným důchodcem a prostředky odvedené zaměstnavatelem.

Zcela jistě se budeme muset připravit i na posouvání věku nároku na starobní důchod. Můžeme předpokládat, že z dnešních 65 let se postupně bude posouvat odchod na 68 až 70 let. Jinými slovy, bude se požadovat, abychom pracovali třeba do svých 70 let.

Zde se ovšem vynoří jiný velký problém – riziko invalidity. Počty invalidních důchodců s věkem prudce narůstají, po 50. roku věku jde o velmi zásadní riziko, zejména v důsledku tzv. civilizačních chorob.  Ovšem prostředků na výplatu důchodů bude méně.

Co z toho vyplývá? Je evidentní, že jde o naši budoucí životní úroveň. Na stát již nemůžeme spoléhat, stát nebude mít dostatek daňových poplatníků či plátců odvodů do sociálního systému. Budoucí velmi nepříznivé situaci můžeme čelit jen s pomocí spoření, investování a dobře nastaveného pojištění. Pojištění invalidity (např. s pojistnou částkou 0,5 mil. do 55 let) je naprosto nedostačující. Krize nás zase poučila o nevýdělečnosti  každé investice .

Můžeme také předpokládat podstatné zdražení péče, zejména zdravotní. Větší podíl seniorů ve společnosti bude vytvářet silný nárůst poptávky po zdravotní péči, ovšem počet lidí schopných tuto péči poskytovat se zmenší . Navíc stát bude mít daleko méně prostředků na financování zdravotní péče. Že půjde o lukrativní byznys, naznačují snahy některých zahraničních subjektů   o proniknutí do našeho zdravotnictví zejména v oblasti medical care.

Je šokující, kam až vlády (nebo vládnoucí politické strany) v našem státě nechaly situaci dojít. Jediným řešením je zvýšení porodnosti (více než 2 děti na jednu ženu), ovšem na podporu tohoto problému se nenašlo dostatek vůle a prostředků.

Nezbývá než Vám popřát mnoho štěstí alespoň při výběru opravdu dobrého finančního poradce. 

 

 

Ing. Jiří Hlisnikovský

manažer pojišťovacích služeb

telefon: 602 285 537

e-mail: jiri.hlisnikovsky@sophia.cz