V minulém článku jsme si popsali největší nebezpečí peněz , tím je jejich majitel, přesněji jeho vlastní emoce. Načrtli jsme si, kdy a kde mají emoce  schopnost přebít rozumovou složku a v důsledku tohoto  člověk ztrácí schopnost logického uvažování. Nakonec jsme řešili problém jak dosáhnout toho, aby měl „rozum navrch“, s použitím tzv. duševních účtů. Dnes se podíváme na problematiku podrobněji.

Řekli jsme si také, že evoluce „vyvinula“ emoce mající vyvolat okamžitou reakci na nějakou situaci. V osobních financích se setkáváme s náhlými poklesy tržní hodnoty investic v důsledku prudkých výkyvů na finančních trzích. Tyto poklesy vyvolávají bezprostředně negativní emoce, zprostředkovaně způsobují vyhýbání se rizikovějším, avšak dlouhodobě výnosnějším investicím. Lidé poté nechávají prostředky ležet neefektivně v bankách.

Pro zajímavost se zmíním o situaci v ČR.  Domácnosti mají celkově ve finančních produktech zhruba 2,5 bilionů CZK, z toho je uloženo v bankách  asi 1,5 bilionu CZK,  na běžných účtech přes 700 miliard CZK (na jednu domácnost připadá přes 170 tisíc CZK na běžných účtech).

Z rozumových úvah nám vyplývá , že dlouhodobé držení samotných peněz je méně výnosné než investování (dokazuje to i statistika). Z opačného pohledu můžeme konstatovat dlouhodobé držení nezainventovaných peněz v bance, to je ztrátovější než držení investic. Mnozí nyní oprávněně namítnou, že měli  investici, která po dlouhé době (např. 7 let a déle) dopadla ve výsledku hůře než držení peněz na spořicím účtu. Ano, i to může být pravda. Ale při bližším zkoumání bychom s velkou pravděpodobností zjistili proč se tak stalo, a to z následujících důvodů:

·         Investiční strategie nebyla stanovena (pokud vůbec existovala) s ohledem na naše preference

·         Nebyla provedena dostatečná diverzifikace této investice

·         Nebyly vhodně vybrány třídy aktiv investice

·         Nebyly vybrány vhodné produkty (např. s ohledem na nákladovost produktů)

·          Portfolio investice nebylo systematicky řízeno s ohledem naše preference

Jinými slovy, portfolio investic nebylo vytvořeno člověkem znalým věci nebo člověkem, který byl ve svém odměňování závislý na výsledku investice. Možná je i kombinace obou argumentů.  Zde považuji za důležité zdůraznit způsob odměňování odborníka na investice. Pokud není alespoň zčásti zainteresován na zisku investic klienta, nemůžeme spoléhat na to, že  bude věnovat čas rebalancování a realokaci portfolia dle aktuálních podmínek na trhu a předpokládaného vývoje. S největší pravděpodobností nám ani nenavrhne odpovídající složení portfolia (nepředpokládá, další spolupráci, když  za to není odměňován). Předpokládejme tedy toto: O portfolio se nám stará odborník zainteresovaný na zisku, přesto se nejspíš stane, že na určitou dobu se může hodnota investice snížit, např. z 10 milionů korun na 7 milionů. Nyní přichází ta pravá chvíle pro naše záporné emoce, které nás nutí ukončit investici nebo alespoň provést rázné zásahy, abychom se uklidnili. Tím bychom ovšem odborně postavené portfolio rozvrátili a všechna práce by přišla vniveč, a to rozhodně nechceme.

Emoce strachu ze ztráty ovšem má své opodstatnění. Zřejmě souvisí s podvědomou obavou potřeby peněz v nějaké situaci, o níž předem nevíme, kdy nastane, potřebou pocitu bezpečí.

Pro tento účel se ve finančních plánech stanovuje tzv. likvidní rezerva. Likvidní rezerva je ta část finančního plánu, která nám má přinést pocit bezpečí, kdyby se přihodilo něco nečekaného. V tom případě máme kam sáhnout a čím pokrýt nečekané výdaje. Zároveň tím získáváme čas na vyřešení větších problémů. Od likvidní rezervy se očekává, že nám pokryje několik měsíců výdajů domácnosti nebo výdaje, které je nevýhodné nebo dokonce nemožné krýt pojištěním. Dostali jsme se k pojištění, další kapitole finančního plánu. Zapomeňte při stanovování výše pojistné částky na nějaké násobky ročních příjmů, pojistné částky lze stanovit docela exaktně výpočtem a ne nějakou alchymií násobků ročních platů nebo něčím podobným. Potřebujeme opravdu dobře propočtené pojištění, aby si investicei mohla žít svým životem co nejdéle, bez nutnosti čerpání mimo plán. Ano, pořád hovořím o solidně zpracovaném finančním plánu. Jak jsme viděli, opravdu dobře zainvestovat a využít potenciálu investic bez finančního plánu, lze jen stěží.

Ing. Jiří Hlisnikovský

manažer pojišťovacích služeb

telefon: 602 285 537

e-mail: jiri.hlisnikovsky@sophia.cz