Investiční životní pojištění versus pravidelné investice do fondů

O nevýhodnosti či výhodnosti investičních životních pojištění (IŽP) toho bylo napsáno už hodně .

Jedná se o hybridní produkt spojující pojištění se spořením a investicemi. Pokud by šlo jen o spořicí nebo jen o pojistný produkt, je posouzení  vhodnosti pro klienta a  kvality jednotlivých produktů jednoduché. U pojištění se dá celkem jednoduše stanovit, zdali je nutné či nikoli, při analýze konkurenčních produktů  by se srovnával  rozsah krytí a cena s jinými produkty této kategorie.

Co se týče spořicího nebo investičního produktu, posouzení bude také rychlé a jednoduché. Riziko, výnosnost a nákladovost by nám měly být  jasnými kritérii při srovnávání.

Jenže v případě IŽP tomu tak není, jde o kombinovaný produkt investic a pojištění. A co více – navíc zde máme daňová zvýhodnění. IŽP nabízí daňové zvýhodnění ve snížení daňového základu (pokud jsou splněna kritéria zákona), cenné papíry jsou zase osvobozeny po 6 měsících držení od daně z příjmu.

K tomu všemu je nutné připočíst vyšší rizikovost IŽP. Ne každá pojišťovna musí mít tolik štěstí jako AIG nebo ING, které stát stabilizoval nemalými prostředky. Kapitálová hodnota v IŽP je majetkem pojišťovny, u fondů podílníků  není součástí konkurzní podstaty investiční společnosti.

Pokud k tomu všemu připočteme mlžení a zatajování  vybraných parametrů ze strany některých pojišťoven, jen těžce se můžeme v problematice IŽP natolik orientovat, abychom mohli s čistým svědomím doporučit klientovi nějaké IŽP.

Zprostředkovatelé mají  IŽP v oblibě. Riziková pojištění  se vyznačují menšími pojistnými, od kterého se odvíjí výše provize. Kdežto u IŽP se dá pro zvýšení pojistného argumentovat ledasčím. Třeba tím, kolik prostředků „bude na IŽP“, když  se pojistné navýší. S jakým rizikem, to se klienti většinou už nedozví. Jde o klasický případ zneužití IŽP, kde je klientovi argumentováno tím, že se jedná o dobrý spořicí nebo investiční produkt. Modelace vývoje kapitálové hodnoty se zhodnocením fondů 9% p.a. je nejen málo pravděpodobná, ale zároveň je spojena s velkým rizikem. Nehledě na velké poplatky, z nichž se odvíjí provize a které snižují výnosnost produktů.

Zde velmi kladnou roli sehrává tzv. ukazatel nákladovosti produktu, TANK (www.t-a-n-k.eu),  ten analyzuje nákladovost produktů jako investičních produktů nebo spořicích produktů.Jak jsem uvedl dříve, je zde daleko více faktorů, podle kterých by se měly produkty IŽP posuzovat.

Dále budu srovnávat některá IŽP a některé investiční produkty dostupné na našem trhu z hlediska nákladovosti ovlivněné daňovými dopady. Budeme tedy předpokládat, že IŽP jsou sjednána s minimální dobou pojištění 5 let a zároveň jsou sjednána do 60 let věku pojištěného.

Vycházím z ukazatele TANK pro jednotlivé produkty, tzn. vůbec nejsou zahrnuty náklady na krytí rizika, předpokládá se zhodnocení podkladových aktiv 6% p.a. K těmto poplatkům je přičtena výše daně ze zisku a odečteno daňové zvýhodnění na základě daňové odečitatelnosti s limitem 12.000 Kč ročního pojistného.

Srovnání jsem provedl pro trvání 10 let a 30 let. Za fondy jsem vybral produkty ING a CONSEQ jak s předplacenými poplatky, tak s nepředplacenými poplatky, za IŽP několik oblíbených produktů.

Z grafů je patrné, že ani daňové odpočty spojené s IŽP tento produkt nezvýhodňují natolik, aby byl méně nákladný než investice do fondů. Pokud vezmeme v úvahu  omezené možnosti investic IŽP avyšší riziko při investování, IŽP není vhodné pro spoření, a to ani při tzv. „rozumném pojistném“ 1.000 Kč měsíčně.  Za tyto poplatky pojišťovna a ani zprostředkovatel neposkytnou další následnou péči po uzavření, prostě se s ní nepočítá.

Za zmínku stojí „výjimka potvrzující pravidlo“ v podobě produktu RŽP-D od pojišťovny UNIQA. Pro nižší objemy investic je toto IŽP vhodné, nehledě k tomu, že se jedná o vynikající pojistný produkt dobře pokrývající naprostou většinu rizik během života klienta.

Ing. Jiří Hlisnikovský

manažer pojišťovacích služeb

telefon: 602 285 537

e-mail: jiri.hlisnikovsky@sophia.cz