1.       Je geografická poloha ČR vhodná pro fotovoltaiku?
Ano, při současné kvalitě a účinnosti panelů je území ČR vhodné pro rentabilní výrobu elektrické energie ze slunečních panelů.

2.       Vyrábí FVE elektřinu jen za jasného slunečného počasí?
Nikoliv, při zatažené obloze sice výnos klesá, ale solární panely dokáží přeměnit v energii i běžné rozptýlené světlo.

3.       Jak je to s údržbou FVE?
FVE neobsahuje žádné pohyblivé části, které by se mohly opotřebit, takže není nutná prakticky žádná údržba. Panely mají také samočistící schopnost a kromě případného odstranění velké sněhové pokrývky nevyžadují žádné zásahy.

4.       Nenaruší se statika střechy?

Na 1 m2 připadá cca 15 kg, což nemůže narušit vaší statiku střechy.

5.       Jak se FVE chová při výpadku proudu ze sítě?
Aby mohla být FVE připojena na síť, musí mít jistící zařízení, které v případě vypnutí elektrického proudu v rozvodné síti automaticky z bezpečnostních důvodů odpojí FVE od sítě (zpravidla tuto funkci obstarává měnič na základě měření přítomnosti napětí v síti).

6.       Jaká plocha je třeba pro instalaci 1 kWp výkonu FVE?
Plocha panelů závisí na jejich účinnosti. Pokud je plochy dostatek, může být výhodnější použít více panelů s nižší účinností, je-li místa málo, mohou se použít dražší modely, které na menší ploše vyprodukují stejné množství energie. Obecně je však možné kalkulovat zhruba s 8m2 plochy panelů pro 1 kWp instalovaného výkonu.

7.       Jaká by měla být ideální orientace panelů?
Nejlepší je přímá jižní orientace plochy panelů, drobné odchylky na východ nebo západ v řádech 10-25° však nepřináší citelný úbytek výkonu FVE. Vůči vodorovné ploše by v našich podmínkách panely měly zaujímat úhel cca 35°.

8.       Je třeba pro instalaci FVE stavební povolení?
Pro běžnou domácí instalaci není stavební povolení nutné. Vše se však musí řešit individuálně.

9.       Musí se pořídit pro prodej elektřiny živnostenský list?
Jako fyzická osoba s domácí FVE samostatný ŽL nepotřebuje, od Energetického regulačního úřadu (ERU) dostane na prodej elektřiny licenci a od Statistického úřadu IČ. Pokud ŽL má, může ho využít. Samozřejmě pokud je to pro klienta výhodné. Všechny tyto podklady a povolení zabezpečuje dodavatel.

10.   Co když nebude chtít provozovatel distribuční sítě připojit FVE do sítě a vykupovat vyrobenou elektřinu?
Pokud splní FVE stanovené technické požadavky, provozovatel distribuční sítě má ze zákona povinnost ji připojit do své sítě a vyrobenou elektřinu vykupovat.

11.   Jaká je životnost instalované FVE?
Životnost solární elektrárny, jako celku, dosahuje až 35 let. Během jejího života klesá mírně účinnost panelů, ale moderní panely garantují 90% výkonu po 10 letech a 80% výkonu po 25 letech provozu. Moderní panely odolají i krupobití.

12.   Musí být elektroměr a hlavní jistič na veřejně dostupném místě?
Ano, je to základní podmínka elektrárenské společnosti pro připojení elektrárny do rozvodné sítě. Jejich pracovníci musí mít neomezený přístup k hlavnímu jističi pro případ poruchy. Nové stavby již mají hlavní rozvodnou skříň veřejně dostupnou, u starších je často vytáhnout elektroměr s hlavním jističem na fasádu objektu.

13.   Jaká je účinnost FV panelů?
Účinnost panelů záleží na použité technologii. Ve většině případů se používá mono nebo polykrystalický křemík, kde se účinnost solárních buněk momentálně pohybuje od 13 do cca 17%. Účinnost celého FV panelů je pak vždy o něco nižší. Velmi také záleží na použitých měničích.

14.   Podle čeho ERU stanovuje výkupní cenu a zelený bonus?
ERU vydává pro každý rok nové cenové rozhodnutí zvlášť pro nové a zvlášť pro stávající instalace. Zohledňuje při tom vývoj cen energií, cen technologií obnovitelných zdrojů a podobně.

15.   Nemůže ERU znevýhodnit v příštích letech výkupní ceny FVE?
Nemůže, pro FV elektrárny již fungujících jsou závazné podmínky platné v době jejího uvedení do provozu a ty jsou garantovány po dobu 20 let. Navíc se výkupní ceny každoročně valorizují koeficientem PPI podle průměrně inflace (2-4%). Takže pokud se ERU rozhodne státní podporu v dalších letech snižovat, bude se to týkat pouze nových instalací.

16.   Co je to zelený bonus?

Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny. Systém zelených bonusů je zakotven v zákoně č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. V případě, že si výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční společnosti na základě předloženého výkazu zelené bonusy.
Výše zeleného bonusu v Kč/MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
Princip tohoto systému spočívá v tom, že za veškerou vyrobenou elektřinu získává klient zelený bonus a ještě k tomu při spotřebě elektřiny z vlastní elektrárny ušetří částku, za kterou by nakupoval elektřinu od distributora (dle sazby 3 až 4 Kč/kWh). Navíc elektřinu nespotřebovanou v domě dodává do sítě za cenu domluvenou s distributorem (v roce 2009 0,98Kč/kWh E.ON a.s.).
Zelené bonusy a výkupní cena jsou každoročně navyšovány o hodnotu inflace vyjádřenou indexem růstu cen průmyslových výrobců, která činí 2 až 4 procenta ročně a při neustálém zdražování elektřiny se návratnost vložené investice do vlastní elektrárny podstatně zkrátí.

17.   Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?

V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny z daného zdroje. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie. Výkupní ceny i zelené bonusy výrobci vždy hradí provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle toho, ke které soustavě je připojen.

18.   Jaké jsou výhody a nevýhody volby zelených bonusů?

Hlavní výhodou systému zelených bonusů je možnost výrobce přímo ovlivnit výši výnosů za vyrobenou elektřinu, a dosáhnout tak vyššího výnosu než v případě režimu výkupních cen. K tržní ceně elektřiny je výrobci vyplácen zelený bonus, který je pevně určen Energetickým regulačním úřadem. Nevýhodou systému zelených bonusů je určitá míra nejistoty, neboť výrobce nemá teoreticky zaručen 100% odbyt vyrobené elektřiny na trhu, jako tomu je v režimu výkupních cen. Výrobce si musí v režimu zelených bonusů aktivně hledat odběratele elektrické energie.

19.   Jak byly stanoveny zelené bonusy a výkupní ceny?

Výkupní ceny byly vypočteny s ohledem na znění § 6 zákona č. 180/2005 Sb. a byly nastaveny tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic a přiměřený zisk. Zelené bonusy jsou proti výkupním cenám zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu.

20.   Kdy a jak často si lze volit mezi zelenými bonusy a výkupními cenami?

Přecházet ze systému zelených bonusů do systému výkupních cen a naopak lze jednou ročně.
V případě změny způsobu podpory z režimu výkupních cen do režimu zelených bonusů nebo naopak platí pro výrobce stále stejné datum uvedení výrobny do provozu, a nachází se tedy ve stejné kategorii pouze s odlišným způsobem podpory.
Termínem, do kdy je nutné nahlásit zvolený způsob podpory provozovateli regionální distribuční soustavy na další kalendářní rok, je 30. listopad příslušného kalendářního roku.
Zvolený způsob podpory je platný od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Výkaz, kterým výrobce hlásí zvolený způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, je uveden v příloze vyhlášky č. 475/2005 Sb.

21.   Je možno kombinovat zelené bonusy a výkupní ceny?

Výkupní ceny a zelené bonusy nelze kombinovat. Výrobce si jednou ročně zvolí jeden ze dvou způsobů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

22.   Komu lze prodat elektřinu v případě volby zelených bonusů?

V režimu zelených bonusů může výrobce elektřinu prodat svému odběrateli, kterým může být buď konečný zákazník, nebo obchodník s elektřinou. Tržní cena, za kterou výrobce elektřinu prodá svému odběrateli, je dána dohodou mezi výrobcem a odběratelem, a není tedy stanovena Energetickým regulačním úřadem.

23.   Na jak dlouho jsou garantovány výkupní ceny a zelené bonusy elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Výkupní ceny a zelené bonusy jsou podle vyhlášky č. 150/2007 Sb. uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny, přičemž předpokládané doby životnosti pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů jsou uvedeny v tabulce.

24.   Mohou výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů klesnout?

Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou pro nové zdroje meziročně poklesnout podle § 6 odst. (4) zákona č. 180/2005 Sb. maximálně o 5 % ročně.

25.   Jaký je rozdíl mezi patnáctiletou dobou návratnosti investic předepsanou zákonem č. 180/2005 Sb. a garancí doby trvání podpory?

Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů v § 6 upravuje výši cen za elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelených bonusů. Podle § 6 odst. 1 stanoví Energetický regulační úřad výkupní ceny a zelené bonusy vždy tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic a zároveň byla zachována výnosnost na jednotku vyrobené elektrické energie. Tímto způsobem je zajištěno, že výkupní ceny stanovené v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) bodem 1 umožní v průběhu patnáctileté doby návratnost investic.
Naproti tomu doba, po kterou mají výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů garantovanou podporu, není zákonem omezena. Podle § 3 odst. 1 zákona se podpora vztahuje na výrobu elektřiny v zařízeních využívajících obnovitelné zdroje. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že podpora na výrobu elektřiny je poskytována po celou dobu jeho ekonomické životnosti. Tento princip je dále promítnut do § 2 odst. 11 vyhlášky č. 150/2007 Sb., který stanoví, že výkupní ceny a zelené bonusy jsou uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že se jedná o dvě zákonem upravená časová období mající pro výrobce dva odlišné významy. První má význam pro stanovení výše podpory ve vztahu k návratnosti investic, a druhý má význam v tom smyslu, že podpora je poskytována po celou dobu ekonomické životnosti výrobny elektřiny.

26.   Co se rozumí datem uvedení výrobny (FVE) do provozu?

U nově zřizované výrobny elektřiny se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce začal na základě pravomocně vydaného rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny v dané výrobně vyrábět a dodávat elektrickou energii do elektrizační soustavy. Datem uvedení do provozu se rozumí i zkušební provoz výrobny či zdroje.

27.   Vytváří FVE nějakou ekologickou zátěž prostředí?
Oproti jiným obnovitelným zdrojům energie jako větrné (hluk) nebo vodní (přehrazení toků) energii, je výroba elektřiny ve FVE zcela čistá. Neprodukuje žádné škodlivé emise a po ukončení životnosti je většina materiálu (křemík, hliník atd.) recyklována. Za svůj život přitom ušetří až stovky tun skleníkových plynů.