Co stojí za pádem akcií?

V poslední době zažíváme zejména na akciových trzích takřka infarktové stavy. Je však třeba postavit se k situaci bez emocí. Jedině tak budeme schopni uvažovat racionálně a vyhneme se velkým ztrátám, které je toto emoční chování schopno velmi snadno vyprodukovat.

Podívejme se tedy na to, jak se krize postupně vyvíjela, co bylo příčinou hypoteční krize a jak tato krize přešla v nynější finanční krizi a zasáhla globálně všechny trhy.

Podívejme se na výše zobrazený graf vývoje amerického akciového indexu S&P 500, který je tvořen pěti sty nejvýznamnějšími akciovými tituly z NYSE (New York of Exchange). Bez nadsázky bychom ho mohli považovat za nejstabilnější akciový index. Vidíte, že v období zhruba od léta 2007, kdy naplno propukla diskuse o tzv. finanční krizi, do léta 2008 utrpěl tento index poměrně citelnou ztrátu. Avšak s tím, co se událo od konce letošního léta, to prakticky není možné srovnávat. Připomeňme si zde některé události, které za tímto děsivým propadem stojí:

1) Krize na trhu rizikových hypoték

Spouštěcím mechanismem současné krize bylo zjištění, že návratnost prostředků investovaných do trhu subprime hypoték je ohrožena. K tomuto stavu přispělo benevolentní poskytování úvěrů nebonitním dlužníkům v podmínkách velmi uvolněné monetární politiky FED (americká centrální banka) za nízkých úrokových sazeb. Důsledkem byla následná rostoucí inflace, na kterou FED reagoval prudkým několikanásobným růstem úrokových sazeb, což mělo za následek zdražení splátek hypoték a jejich následné nesplácení. V reakci na tuto situaci začaly padat ceny nemovitostí s tím, jak se banky snažily realizovat hypoteční zástavy. Prostředky na financování hypoték byly získávány z prodeje cenných papírů krytých zástavním právem. Tímto se problém stal globálním a postiženi byli všichni, kdo uvedené cenné papíry nakoupili.

2) Konec banky Bearn Stearns (3/2008)

Tato investiční banka se dostala do potíží již v polovině roku 2007 kvůli problémům na úvěrových trzích. Banku poté na jaře 2008 za pouhé dva dolary za akcii koupila JPMorgan Chase & Co. Banka Bear Stearns byla prvním velkým finančním ústavem, který současná krize zničila.

3) Konec Freddie Mac a Fannie Mae (9/2008)

Tyto dva finanční ústavy, jež se specializovaly na poskytování úvěrů na bydlení, v podstatě odstartovaly celou krizi. Freddie a Fannie jsou největšími zdroji rizikových hypoték, které byly později derivovány přes CDS (Credit Default Swaps, zajišťovací instrumenty pro případ nesplácení úvěrů).

4) Krach investiční banky Lehman Brothers (9/2008)

Pro investory byla tato událost ještě větší ranou. Uvedená investiční banka byla totiž jedním z největších investičních brokerů na světě. Její pád prakticky předznamenal konec investičního bankovnictví v tom směru, jak jsme ho doposud znali. Lehman Brothers padla ze dvou důvodů: jednak byla jedním z největších držitelů toxických CDS, za druhé sama financovala velmi významný developerský projekt, který se dostal do problémů.

5) Krach finanční skupiny AIG (9/2008)

Velmi bolestivá událost. AIG byla největší americkou pojišťovnou a zajišťovnou, dostala se do velkých problémů s likviditou a následně, téměř jako blesk z čistého nebe, bylo oznámeno, že potřebuje finanční injekci ve výši 100 mld. USD. AIG si nakonec půjčila 85 mld. USD od FEDu, prakticky se tak AIG stal majetkem vlády USA.

 6) Krach komerční banky Washington Mutual (9/2008)

Tento, pro některé nezaznamenaný pád, lze považovat za velmi důležitý. Washington Mutual byla bankou s jedněmi z největších aktiv v USA. Dostala se do krize tím, že jednak sama měla v portfoliu nesplácené úvěry, současně pak i kvůli tomu, že držela toxická CDS. Kromě toho zažila i tzv. „run“ (hromadné vybírání vkladů věřiteli, kteří se obávají budoucí insolvence banky, tedy neschopnosti banky dodržet své závazky).

7) Další krachy a nucené akvizice

Za všechny americké zmiňme Alpha Bank & Trust, Meridian Bank, AmeriBank. Z nucených fúzí pak National Citi Bank, Sovereign Banks, Wachovia Bank a Merill Lynch (opět dle data od posledního k nejstaršímu od září 2008).

8) Přeměna investičních bank na Wall Street

Investiční banky Golman Sachs a Morgan Stanley požádaly centrální banku FED o souhlas se změnou firemní struktury. Z těchto ústavů se stanou bankovní společnosti, které budou podléhat dozoru FEDu a budou moci provozovat i komerční bankovnictví, tzn. budou moci přijímat i vklady. Tato skutečnost jim umožní rozšířit zdroje příjmů a změnit podnikatelský model.

9) Ochlazení komerčního financování

Ochlazení pociťuje především průmysl. Dostat se dnes k podnikatelskému úvěru je daleko těžší než dříve. Bez zástavy nemovitostí je prakticky nemožné získat úvěr a nároky na ekonomiku projektu jsou rovněž vyšší. Tato skutečnost pramení z bankovní nedůvěry, kterou reflektuje výrazná nerovnost mezi mezibankovními sazbami a sazbami od centrálních bank. Tento faktor zhoršuje ziskový výhled všech firem, jež jsou závislé na bankovním financování.

10) Ochlazení spotřeby

Ochlazení spotřeby již pociťují velmi výrazně i poskytovatelé služeb. Došlo k ní z důvodu poklesu celkové poptávky. Příčinou je především pokles reálné koupěschopnosti způsobené nárůstem nezaměstnanosti, ztrátě nezanedbatelné části finančního majetku na kapitálových trzích nebo poklesu hodnoty vlastněných nemovitostí. Dalším faktorem je zvýšení úrokových sazeb, které mělo za následek zvýšení splátek hypotečních úvěrů. K tomu lze připočíst i větší opatrnost v utrácení pramenící z obav o nejisté finanční budoucnosti.

 

11) Neprosazení původního plánu na záchranu, který navrhoval G.W.Bush

Pro mnohé by se USA staly díky tomuto plánu komunističtější než Čína. Uvědomili si to i američtí kongresmani, kteří měli plán takovýchto rozměrů schválit. Nakonec k jisté podpoře amerických finančních institucí přece jen došlo, ovšem v daleko menší míře. Svou roli to však částečně splnilo. Velké instituce jako např. Morgan Stanley dostaly od americké vlády cca 10 mld. USD v hotovosti, což přispělo k mezibankovní důvěře.

12) Shortování povoleno

Tzv. prodej na krátko, tedy spekulace na propad hodnoty, kdy nejdříve prodávám a posléze nakupuji stejnou věc, nebyl poměrně dlouhou dobu povolen. FED se totiž obával, že „medvědů“ (investoři spekulující na pokles) bude výrazně více nežli „býků“ (investoři spekulující na růst)“ a svět financí to definitivně dostane na kolena. To se zatím nestalo, ale negativní roli to jistě sehrálo.

13) Komodity

Komodity jsou alternativní podkladové aktivum k zhodnocení peněz proti akciím. V dobách, kdy se akciím nedaří, mají někteří investoři tendenci utíkat k něčemu „hmotnějšímu“, než jsou akcie. Obvykle sázejí na vzácné kovy. Tam uteklo mnoho býků z celosvětového stáda. Komodity s velkým průmyslovým využitím jsou naopak zdrojem některých negativních vlivů na akciovém trhu. Například levná ropa příliš nesvědčí ropným společnostem, které tvoří nemalou část všech akciových indexů nebo portfolií nástrojů kolektivního investování.

14) Panika

Drobní investoři v současné době dokáží velmi snadno ztratit hlavu a nejeden z nich zavírá své ztrátové long pozice (tj. pozice profitující z růstu). Dalo by se říci, že pesimisté jsou v převaze.

15) Oprávněné obavy

Existuje mnoho propracovaných analýz, jež tvrdí, že nás čeká ještě nejedna pohroma. Z českých finančních odborníků, kteří nejsou příliš optimističtí, zmíním Jana Dvořáka, jenž nedávno publikoval na www.Investujeme.cz a www.Finmag.cz. Jeho názory lze shlédnout rovněž přímo na jeho vlastních webových stránkách www.pro-investory.cz.

16) Svým dílem k pádu akcií přispělo stahování likvidity navzdory předpovědím centrálních bank a vlád o otevření úvěrových linek a pomocích

 Mnohé finanční instituce se zbavovaly akcií i za cenu realizace ztráty, protože získání likvidity stále není jednoduché. Situaci na mezibankovním trhu USA ukazuje následující graf. V ČR se stahování likvidity projevilo rozpadem trhu dluhopisů a podstatným omezením obchodů na mezibankovním trhu.

 

17) Recese