Pojistná částka u životního pojištění

Za posledních 20 let došlo k značnému rozšíření mnoha finančních produktů, včetně životního pojištění. Dnes najdeme jen málo lidí, kteří životní pojištění odmítají. Životní pojištění je všeobecně vnímáno jako zajištění pozůstalých po smrti živitele, jako projev odpovědnosti. Navzdory tomu, že je životní pojištění velmi rozšířeno, je často aplikováno nevhodně. Situaci navíc komplikují různé druhy životního pojištění (investiční, kapitálové), často s ne zcela průhlednou konstrukcí. Zatím co např. u automobilu víme, co umí a co udělá, když uděláme to či ono, jaký má výkon a spotřebu, u různých produktů životního pojištění se můžeme setkat s mnoha záludnostmi, která jsou skryta v pojistných podmínkách, sazebnících nebo vyplynou na povrch až při pojistné události a snaze pojištěného získat od pojišťovny předpokládaný obnos.

Dnes se nebudeme zabývat otázkou, který typ životního pojištění je vhodnější, zaměříme se na nastavení parametrů životního pojištění. Nastavením životního pojištění rozumíme výši pojistné částku (tj. kolik v případě smrti pojištěného pojišťovna zaplatí určeným osobám), na jakou dobu je životní pojištění vhodné uzavřít a nakonec, jak se má měnit výše pojistné částky během trvání pojištění. Cílem je najít takové parametry pojištění, aby pojištění plnilo svou funkci, a zároveň abychom zbytečně neplatili za vyšší pojištění, než je nutné.

Zájemce, který začne pátrat např. na internetu, najde doporučení na výši pojistné částky 2 až 5 násobku ročního příjmu v případě živitele rodiny na webu České asociace pojišťoven (ČAP). Na první pohled je patrné, že rozsah výše pojistných částek pojištění je značný a zájemci příliš nepomůže. Pokud se budeme chtít spolehnout na pomoc od pojišťovacích zprostředkovatelů, zjistíme, že navržená výše pojistné částky je navržena bez nástrojů hrubým odhadem. Zprostředkovatelé většinou nedisponují znalostmi a nástroji pro stanovení parametrů životního pojištění (vysvětlení - jsou vázáni smlouvou s pojišťovnami, pracují tedy pro pojišťovny, nikoli pro klienty).

Chceme-li přesnější určení pojistné částky, na českých webových stránkách neuspějeme. Existuje např. web neziskové organizace „Life and Health Insurance Foundation for Education“, která si klade za cíl pomoci při sjednávání životního pojištění. Najdeme zde i kalkulačku životního pojištění http://www.lifehappens.org/life-insurance/life-calculator. Má to ovšem jeden háček, kalkulačka je naprogramována dle podmínek v USA.

Zkusíme tedy problém stanovení pojistné částky řešit s použitím některých obecně používaných principů řízení rizik, finanční matematiky a sociálního zabezpečení v ČR. Nejde o to nalézt hodnotu lidského života jako takovou, ta je nevyčíslitelná, ale určit finanční ekvivalent výpadku příjmu osoby, která by měla být pojištěna na smrt. Z formulace zadání vyplývá, že životní pojištění se týká pouze osob, s nimiž jsou spojeny příjmy a úmrtím tyto příjmy skončí.

Pro přesnější stanovení pojistné částky na smrt potřebujeme tedy znát porovnání finančních toků spojených s pojištěnou osobou před úmrtím a po simulaci úmrtí osoby, která má být pojištěna. Porovnání finančních toků provádíme v rámci domácnosti (jde o soužití více osob podílejících se společně na výdajích). Finančními toky před úmrtím pojištěného jsou jeho čistý příjem, jeho osobní spotřeba, a jakou částkou přispívá na běh domácnosti. Po smrti jimi jsou pozůstalostní důchody (vdovský nebo vdovecký důchod, sirotčí důchod).  To vše vztáhneme k době, zpravidla do věku, kdy se ekonomicky osamostatní všechny děti (nejvýše 26 let), popřípadě počítáme s dobou dle požadavku klienta (partnera). Pokud známe všechny tyto údaje (některé můžeme dopočíst z příjmů pojištěného, apod.), lze určit pojistnou částku pro smrt, jako rozdíl dnešních hodnot finančních toků pojištěného živého a finančních toků pojištěného zemřelého v rámci rodiny. Tento rozdíl je pojistnou částkou pro životní pojištění, pokud je kladný.

Pokud nedochází ke změně pravidel sociálního zabezpečení, zejména určování pozůstalostních důchodů nebo pokud se nemění situace v domácnosti (počet dětí, příjmy) je zřejmé, že se zkracováním doby se bude snižovat i výsledná pojistná částka. Je tedy vhodnější volit životní pojištění s klesající pojistnou částku, ušetříme na pojistném.

Kromě ošetření výpadku příjmu v důsledku úmrtí životním pojištěním ošetřujeme dluh, schopnost pozůstalých splácet tento dluh nebo riziko zdědění dluhu. Pak je nutné, aby pojistná částka odpovídala výši nesplaceného dluhu. Ovšem opět je vhodné, aby pojistná částka kopírovala průběh nesplaceného dluhu (klesala) a nebylo placeno zbytečně vysoké pojistné.

Můžeme tedy zjednodušeně říci, že pojistná částka u životního pojištění se skládá ze dvou základních složek, kompenzace výpadku příjmu při smrti pojištěného a krytí nesplacené výše úvěru.

To ale není vše.  Pokud by nám např. vyšla pojistná částka pro životní pojištění řekněme 5 miliónů Kč a volný finanční majetek domácnosti by byl 20 miliónů Kč, nemusí být životní pojištění vůbec nutné.

Vidíme, že problém stanovení pojistné částky je složitější, než jak by se mohlo zdát z webu instituce zastupující pojišťovny V ČR. Pokud bychom chtěli poradit u zástupců pojišťoven, popř. jiných zprostředkovatelů pojištění, byli bychom jako pacienti u lékaře, který by zastupoval jednu, popřípadě více farmaceutických firem a byl by honorován z objemu prodeje léků těchto farmaceutických firem. Chodili byste k takovým lékařům?

Na závěr se podíváme, jak vypadá v reálu doporučení České asociace pojišťoven ohledně 2 až 5 násobku ročního příjmu.

Mějme muže ve veku 33 let, živitele rodiny s ročním dítětem. Čistý měsíční příjem muže činí třeba 18 000 Kč. Osobní spotřebu klienta (strava, oblečení), která by úmrtím odpadla, nebude z důvodu názornosti započítávat. Dle ČAP by pojistná částka na životní pojištění měla činit zhruba 430 000 až 1 080 000 Kč. Z kalkulace vyplývá, že pojistná částka ve výši 1 080 000 Kč by v případě výplaty zajistila měsíční příjem rodině po dobu 22 let (předpoklad ekonomické samostatnosti dítěte ve 23 letech) ve výši cca 12 400 Kč (včetně pozůstalostních) důchodů, oproti 18 000 Kč současného příjmu muže. Příjmy by poklesly asi o 30%. Situace je znázorněna v grafu:

Pokud by bylo přání klienta zajistit domácnosti z životního pojištění 90% čistého měsíčního příjmu, tj. 16 200 Kč po dobu 25 let po úmrtí, pojistná částka by dosáhla cca 2 400 000 Kč. Situace je znázorněna v grafu:

Červeně je v grafu znázorněná částka, která by se z pojištění čerpala měsíčně na doplnění pozůstalostních důchodů k dosažení požadované výše příjmu po pojistné události. Výplata pozůstalostních důchodů je ukončena ekonomickým osamostatněním dítěte.