Kiyosaki a jeho kniha o krizi

V našich článcích věnovaných osobním financím není možné se nezmínit o autorovi bestselerů na téma osobních financí – Robertu T. Kiyosakim. Jeho poslední kniha Konspirace mocných a bohatých“ s podtitulem „Osm nových zákonů peněz“ je stylem podobně kontroverzní, jako jeho předcházející, nicméně je adresnější, pokud jde o zdroj problémů pro bohatství obyčejných lidí.

Jak již jméno napovídá, má občan USA R. T. Kiyosaki japonské kořeny. Mezi jeho formující životní zkušenosti nepochybně patří působení ve válce ve Vietnamu, kde působil jako vojenský pilot. I když pro mnoho Američanů šlo o traumatickou záležitost, kterou měla napravit až válka v Zálivu (anexe Kuvajtu ze strany Iráku), nesetkal jsem se, že by Kiyosaki tuto válku nějak komentoval. Ale zcela jistě přemýšlel o smyslu něčeho, za co zemřelo tolik jeho spolubojovníků.

Jeho přístup k tématu, podobný jako v jiných Kiyosakiho knikách, může být pro Evropana hůře stravitelný. Jeho styl je přímý, kniha je napsána podle jednoduchého schématu. První část knihy nazval autor „Spiknutí“, druhou „Jak se bránit“.

Zmínky o skutečnostech, na kterých staví, mnohokráte v knize opakuje, aby čtenáři „přešly do krve“. Poté formuluje své „nové zákony peněz“. Protože se snaží být srozumitelný, někdy možná až příliš, dopouští se mnoha zjednodušení, která u osob s ekonomickým vzděláním mohou vzbudit nedůvěru.

Přesto knihu bych každému zvídavému čtenáři tuto knihu doporučil k přečtení. Skryté poselství, jak přistupovat k systému, který zdánlivě ovlivňujeme prostřednictvím demokratických mechanismů, může být inspirativní a může obohatit každého čtenáře s otevřenou myslí. Nejde v žádném případě o kritiku demokratického uspořádání USA. Naopak. Kiyosaki si je vědom „síly slova“ a možných důsledků „prozření“ při jeho vyslovení. Jeho popis nebo spíše jeho pohled na finanční systém je zaměřen na postavení obyčejného pracujícího člověka. Kniha má vést k uvědomění, že obyčejný pracující člověk je hlavním zdrojem bohatství pro finanční konglomeráty. Chce-li se člověk stát bohatým, musí se vymanit se z pavučiny spřádané po desetiletí dílem nejmocnějšími finančními institucemi (Fed) a vládou USA (penzijní programy, apod., školství). A protože cílem finančních konglomerátů je stálé navyšování zisků, Kiyosaki se pokouší dát relevantní historické události do souvislostí. Zmiňuje založení Fed (centrální banky USA) v roce 1913 a zavedení daní z příjmu v USA. Zmiňuje se o trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří nejbohatší lidé světa, Fed a ministerstvo financí USA. Nevynechává zřízení „Výboru pro obecné vzdělání“ v roce 1903 a doplňuje převzatým komentářem: „…využít školu k tomu, aby se lidi naučili pasivitě a podřízenosti vůči těm, kteří vládnou… bylo výhodnější vyprodukovat zdatné pracovníky, kteří nebudou mít žádné zvláštní touhy než si užívat života“. Nemáte ze současného školství podobný dojem?

Jinými slovy, Kiyosaki vidí systém, který od školních lavic formuje člověka, aby se snažil dosáhnout co nejvyššího vzdělání, odvedl co nejvíce na daních státu a na zabezpečení stáří použil co největší objem finančních prostředků vložených do finančních produktů velkých finančních konglomerátů. Takový člověk je dle Kiyosakiho ideálním zdrojem bohatství nejbohatších, ovšem s tím, že tento člověk je dokonale ovládán, protože celý jeho život doprovází strach ze ztráty zaměstnání, což je opět stav vyhovující nejbohatším (vlastníkům nadnárodních firem), protože člověk pod tlakem ztráty zaměstnání se dá přinutit v práci k ledasčemu.

Nemohu nezmínit Kiyosakiho komentáře k penězům. I v této oblasti nešetří kritikou na Fed a exekutivu USA. Zejména pokud jde o zrušení zlatého standartu a zrušení Bretton-Woods sytému R. Nixonem v roce 1971. Vidí v tomto kroku další zvýšení závislosti obyčejných lidí na systému, protože lidé ztratili nástroj na uchování hodnoty, kterou získali za odvedenou práci (v důsledku inflace, nyní je aktuální tzv. kvantitativní uvolňování – QE ze strany Fed). Na druhé straně nabádá obyčejného člověka, aby si uvědomil škodlivost podceňování důležitosti peněz. I podceňování role peněz vede k větší závislosti na penězích.

Ochranu před ztrátou hodnoty dle Kiyosakiho představuje zlato a alternativně stříbro, zejména ve fyzické podobě. Vychází z historické zkušenosti, že jde o nejtrvalejší a neakceptovanější uchovavatele hodnot. (Nelze v této souvislosti nezmínit slova prezidenta Světové banky R. Zoellicka z tohoto měsíce o znovuzavedení modifikovaného zlatého standartu.)

Snad jsem tímto krátkým výčtem některých témat dostatečně nastínil, o čem Kiyosaki v knize pojednává. V oblasti konspirací jde o poměrně řídký přístup, protože je cíleně zamířen na obyčejné lidi, z nich pak na ty, kteří jsou schopni vzít svůj osud do vlastních rukou. Hledání, jak v těchto motivacích se promítají jeho dávné zážitky z Vietnamu, by bylo za hranicí spekulací. Nicméně Kiyosaki na šíření těchto myšlenek nemálo vydělává. Zřejmě tímto způsobem naplňuje své osobní poslání, které si uvědomil. Uvědomění si svého poslání doporučuje knize všem čtenářům, stojí na počátku cesty za bohatstvím.